Na otázky odpovídá Jiří Albrecht, předseda oblastní organizace politické strany Moravané v Dačicích a lídr kandidátky
Proč je pro Vás krajské zřízení tohoto státu tak nepřijatelné?
Komunistický režim zrušil zemské zřízení z toho důvodu, aby mohl zrealizovat své plány směřující k naprostému ovládnutí a totální centralizaci státu. To je naprosto neoddiskutovatelný fakt. Do té doby spolehlivě fungující zemské zřízení překáželo! Krajské zřízení, které by Češi, Moravané a Slezané za normálních okolností nikdy nepřijali, podle toho také fungovalo a o nějaké samosprávě fungující podobně, jako tomu bylo v okolních demokraciích, neměla, ani nemohla být řeč. Decentralizaci a konec tohoto plodu diktatury mohl přinést pouze pád totalitního režimu. Po dlouhých desítkách let sice došlo ke zhroucení režimu, ale neblahé následky jeho působení byly a stále jsou nedozírné. Dokonale vyvráceno a „přeoráno“ bylo naprosto vše, dokonce i vztah lidí k rodné zemi.
Teprve nyní vidím, jak já sám jsem byl naivní (a to i po zkušenostech z roku 1968), když jsem opět uvěřil, že po převratu roku 1989 zavládne v této republice pouze a pouze zdravý rozum. A nebyl jsem sám, na moravském Dačicku nás takových byla drtivá většina.
Co však mohlo přijít po nástupu „divokého kapitalismu“? Zase jenom další „divočina“ – opětné rozparcelování republiky do krajů, téměř přesně takových, jakými komunisté na počátku své vlády zničili historické země. Nevěřím, že lidé z různých vládnoucích stran, (některé z nich už ani neexistují) byli tak hloupí, že nevěděli, co páchají. Muselo jim být jasné, že něco takového v demokratických podmínkách nemůže normálně a dobře sloužit veřejné správě. Přesto po vzoru svých rudých předchůdců pošlapali a poplivali nejenom důstojnost a věrohodnost území, kde se narodili naši předci, my i naši potomci. A co je k tomu vedlo? Důvod byl ryze politický a notně špinavý – záměrné rozrušení historické identity Čech a Moravy zejména!
Vinu za vznik územně správního paskvilu, který v našich zemích nemá obdoby, nedávám již pouze komunistickému režimu, ale dnes hlavně polistopadovým i současným politikům a stranám, které stále setrvávají u moci. Jsou to právě oni, kteří opět pěstují v obyvatelstvu Čech, Moravy a Slezska nezájem, nevědomost a poddanskou přizpůsobivost, ale i lhostejnost ke všemu lidskému, tedy i k sounáležitosti se svými předky a zemí, kterou po staletí obývali, obhospodařovali a obdivovali. Nejen v srdcích zůstává spoušť. Vyvracečům tak cenných hodnot zřejmě nesmírně vyhovuje!
Co tedy dělat se současnými kraji?
Ke zrušení tohoto zlého nesmyslu, jak jsem se již zmínil, mělo dojít hned po převratu. Tenkrát se tak nestalo, ale dojít k tomu musí. Žijeme v dluhové krizi, stát šetří všude a na všem. Zejména však na svých obyvatelích… A to je ohavné a pro nás všechny dosti nebezpečné. A má být ještě hůře! Fungování krajského zřízení je nesmírné drahé, stojí nás desítky miliard ročně. Tedy hlavně tady by se už konečně mělo začít šetřit! Vím, že pro dnešní mocipány je velmi výhodné, mít kolem sebe i pod sebou obrovskou armádu úředníků na všech stupních. Ti budou svá místečka vždy hájit a tím samozřejmě i jistit nesmyslný systém. A navíc – lokaj vždy hovoří řečí vrchnosti. Některé z politických stran (ač jejich řešení nebylo o nic lepší) považovaly právě tento hrůzný model územně správní reformy za špatný. A dnes? Doslova se rvou o moc právě v těchto nesmyslných územních celcích. Výsledky takového modrého či oranžového krajského vládnutí dobře známe!
Žadný slušný člověk si nedovolí zhotovit zmetek a předat jej jinému k užívání. O opletačkách, které by měl v opačném případě, ani nemluvím. Ovšem fušer a v podstatě otrlý darebáček dokáže po slátání jakéhosi polofunkčního hybridu arogantně přesvědčovat ostatní, že se jedná o jediné možné, to nejlepší z nejlepšího. Co na tom, že to nikým nechtěné, nevzhledné monstrum prská, zapáchá, zadírá se, spotřebuje nadmíru energie a občas je třeba jej i ručně velkou silou popohánět. Ono to tak má být, jinak to nejde! Hlavně, že se točí a občas i popojede. Přesně takhle vypadá a funguje krajské zřízení České republiky.
Co tedy dělat s těmi prapodivnými kraji? Zrušit a nahradit osvědčeným zřízením zemským!
Proč se tedy zastupitelé obecních a městských samospráv nebouří?
Zejména starostové malých obcí i menších měst to mají v tomto zavedeném systému veřejné správy nelehké. Je pro ně asi skutečně obtížné, bouřit se proti kraji, přesněji řečeno zavislosti na něm, když právě odtud přitékají peníze, které nutně potřebují a jiný zdroj v podstatě nemají. Jak se tedy má takový místní politik zachovat? Někteří se chovají jako poslušní úředníci a dokáží odkývat či odsouhlasit úplně vše. Pro svůj vlastní klid tak dokáží rozhodovat i proti zájmům své obce, města či širšího regionu. Ale znám i starosty, kteří se dokáží postavit proti nepravostem, které přicházejí z kraje a dokáží pro dobro své obce skutečně bojovat. Dodnes mne udivuje, s jakou netečností přijalo obyvatelsto republiky obnovu „komunistických“ krajů z roku 1949. Dnes je však již situace poněkud jiná. Obyčejní lidé, ale i představitelé samospráv, se přece jenom začínají ozývat, a to nejen na Moravě.
A co na to česká média, odhalující různé zlodějny, korupce a jiné lumpárny? Zdá se, že ta krajská lumpárna jim nevadí a nezajímá je, ač se jedná o šlendrián a svým způsobem zlodějnu největší. Znám jeden „Deník“, který je přímo přeborníkem v zatajování všeho, co by nevonělo hejtmanství. Ale to by bylo opravdu na dlouhé vyprávění, tak až někdy jindy. Ona vrchnost má totiž strach, aby ta neskutečně špatná koncepce veřejné správy se náhle nesesypala vinou zveřejnění oprávněné kritiky. A nejenom pouhé kritiky, když vyhovíte jednomu, budou chtít zpáchané křivdy napravit i ostatní. A prásk, kraje se nám zhroutí všechny! A tak i novináři zamlčují či mlží a raději se pustí do pranýřování oněch „nebezpečných“ kritiků. Silně to připomíná praktiky z období budování socialismu. To je tak, když lež zakoření. A má to ještě šikovnou pojistku: zákon o změně hranic krajů není, musel by se schválit. A je vymalováno!
Jaký máte názor na existenci Kraje Vysočina?
Musel bych dále obšírně hovořit o zmetku, který polistopadoví reformátoři stvořili. Kraj Vysočina je jeho nejblýskavějším příkladem. Nemusím jistě připomínat, že tento současný slátanec českých a moravských totalitních okresů z roku 1960 je úmyslnou ránou Moravě a Moravanům. Ostatně jeho tvůrci se k tomu i veřejně přiznali. Je to typický produkt komunistického režimu, který po jeho pádu neměl být nikdy obnoven. Připomínám, že v letech 1949-1960 byl tehdejší okres Dačice součástí slepence českých a moravských okresů, tedy Jihlavského kraje, nikdo ale nepochyboval o tom, že Dačice s okolím leží na Moravě. Je třeba být objektivní a vzpomenout, že v tehdejší době všeobecné mizérie šly na Dačicko nemalé investice. V samotných Dačicích byla mimo jiné postavena například moderní budova pošty a školy, vybudována byla tolik potřebná nemocnice (1951), která výborně sloužila obyvatelům celého rozlehlého okresu, tedy Dačicku, Jemnicku, Slavonicku, Telčsku i Studené. V tomto okrese tehdy žilo 30 095 obyvatel (Telč s okolím se roku 1949 stala součástí nově zřízeného okresu Třešť). Jenom pro srovnání uvádím, že dnešní Dačicko bez Jemnicka má kolem 18 000 obyvatel. Právě na konci padesátých let minulého století bylo rozhodnuto o zprůmyslnění Dačicka a výstavbě větší továrny. Pro obyvatele jihozápadní Moravy to bylo obrovské štěstí, protože nebýt tohoto vládního usnesení, bylo by dnes Dačicko s okolím už dokonalou pustinou. To si zdejší lidé uvědomili zejména při další územní reorganizaci roku 1960, kdy okres Dačice byl zrušen a vše bylo stěhováno do jihočeského Jindřichova Hradce. Kdyby rozhodnutí o stavbě přišlo později, továrna by jistě stála v J. Hradci. Tak mluvili tehdy lidé v Dačicích. A myslím, že se nemýlili. Je hrozné pomyslet, že v dnešní době, kdy nic není jisté, stojí budoucnost města s okolním krajem vlastně pouze na existenci dvou větších průmyslových podniků – Centropenu a TRW-DAS. Sousední Telč přišla za posledních 10 let vinou nedostatku pracovních příležitostí o 400 obyvatel! Doporučují lidem, kteří se domnívají, že přilepení moravského Dačicka k Jihočeskému kraji je výhrou, aby si na papíru udělali dva sloupečky, do jednoho pak vpisovali co nám Jihočeský kraj dal a do druhého co nám vzal. Budou velmi nemile překvapeni!
Ale vrátím se ještě ke kraji, který se nazval Vysočina. Při každé návštěvě Jemnice cítím, že tady stále ještě vládne zdravý patriotismus, spojený s moravanstvím. Dostává však pomalu a jistě trhliny. A nedivte se, stačí si přečíst článek v krajském tisku, kde píší, že do Jihlavy se sjeli sportovci z Vysočiny, ale i z Moravy… Pomalu, ale jistě přichází to, co jsme zažili u nás na moravském Dačicku. Jihočeský, jihočeská, jihočeské – slyšíte dnes a denně. A ten průplach mozků trvá již padesát let, v posledních letech vůbec nejintenzivněji a již zcela neomaleně. Ani na Vysočině nemají už žít Moravané. A je lhostejno jestli jsou z Moravských Budějovic, Třebíče, Jemnice nebo ze Žďáru nad Sázavou či z Nového města na Moravě. Zdá se však, že si lidé začínají uvědomovat, co se stalo.
Byl jsem v Jemnici při odhalování pamětní desky moravského malíře Romana Havelky, když ke mně přistoupil starší muž, který zcela zřejmě znal moji politickou příslušnost. „Ubráníme Moravu?“ zeptal se mě bez okolků. „Ano, ubráníme, už toho bylo dost!“ odvětil jsem bez zaváhání.
I přes řadu vážných výhrad z Vaší odpovědi vyplývá, že byste přípojení Dačicka ke Kraji Vysočina schvaloval.
Jak jsem výše uvedl, naším cílem je obnovení zemského zřízení. Předpokládám však, že v blízké době bude vyvíjen tlak na úpravy hranic krajů. Když byl uváděn v život celý tento kuriózní krajský nesmysl, mělo být Dačicko pod tento kraj zařazeno. Alespoň to by mělo logiku. Krajská hranice, která tvoří prohlubující se propast ve vzájemných vazbách obcí společného vývoje, historie i tradic, měla být již dávno odstraněna. Moravské Dačice s ostatními městečky a vesničkami (označenými nálepkou „Jižní Čechy“) patří do společenství ostatních sídel jihozápadní Moravy. Dnes se nacházeji po obou stranách umělé vytvořené hranice nehistorických samosprávných krajů, což pro ně znamená existenci „na konci světa“. Společné tak mají dnes hlavně to, že jsou všechny v menším či větším úpadku a na okraji zájmu.
I po půl století odtržení a trhání vazeb je Jihlava pro Dačicko stále přirozeným centrem. Proto na otázku odpovídám: ano!
Dačická organizace politické strany Moravané zajišťuje účast Moravanů v krajských volbách na území současného Jihočeského kraje. Je zcela samozřejmé, že moravská strana bude mít své voliče pouze v oblasti Dačicka. Jihočeský kraj má zhruba 639 000 obyvatel, z toho necelých 20 000 lidí žije právě na moravském Dačicku. To je obrovský nepoměr. S jakým volebním výsledkem počítáte?
Před čtyřmi roky jsme byli ve stejné situaci, nezměnilo se vůbec nic. Do Jihlavy, která již od středověku byla naším krajským centrem, to máme z Dačic 45 km a do současného krajského města Českých Budějovic je to stále dvakrát tak daleko. Celé Dačicko prožívá úpadek: zemědělství je v útlumu, menším podnikatelům se zde nedaří, ti velcí se nám vyhýbají, stejně tak investoři. A z toho zcela samozřejmě vyplývá nízká zaměstnanost a vysoký počet nezaměstnaných. O kvalitě dopravní obslužnosti je přímo hanba mluvit. O jejím „vylepšování“ Jihočeským krajem rovněž. Pro mladé lidi tu není uplatnění, proto odcházejí pryč, stejně katastrofální je pro moravské Dačicko odchod inteligence. S vážným problémem demografického vývoje zápasí celá republika, u nás je však uměle vytvořená krajská periferie pro tento nežádoucí vývoj přímo živnou půdou. Bývalá okresní nemocnice v Dačicích je kapitola sama pro sebe. Jihočeský kraj ji prý zachránil před úplným zánikem. To sice zní uším neznalého pěkně. Faktem však je, že je to nemocnice pouze podle názvu. Jaká nemocnice, když zde vlastně funguje pouze LDN s rehabilitační péčí a poliklinika? Vždyť také jen a jen pro tento účel je v současnosti její hlavní budova stavebně upravována! Kde jsou výsledky slibů a prohlášení socialistického představitele Jihočeského kraje? Samozřejmě, že zazněly před volbami a po nich. Jeden jeho nadmíru výřečný a dnes v celém státě velmi „populární“ soustraník dokonce v Dačicích před shromážděnými občany prohlásil: „Lidi, volte, a potom mlčte!“ A Dačičtí volili… Ti, kteří by socialisty nevolili ani náhodou, dobře věděli, že tyto sliby není možné brát vážně, neboť obnovit v současném systému českého zdravotnictví a v rámci Jihočeského kraje v Dačicích nemocnici je v podstatě nemožné. Vždyť dobře znám byl i záměr jihočeského zájemce o provozování tohoto zdravotnického zařízení ještě před osudnou privatizací dačického špitálu, který byl totožný s dnešním stavem. Proto také nebyl tento zájemce vybrán. Ale ty „oranžové“ sliby padly. Naprostá nevědomost či nevybíravá předvolební taktika? Běda se nyní zeptat, připomenout, hned je oheň na střeše. A omluva? Ta zůstala za horami i s internou a chirurgií! Za odbornou zdravotní péčí, která mi byla běžně poskytována v Dačicích, jezdím už několik let do nemocnice v Jihlavě. Autem, autobusem, vlakem. V zimě, v létě. Bude to jednou horší… Jiní jsou na tom hůře už teď. Od cestování do vzdálených nemocnic není daleko k turistice. V kraji Moravské Dyje, která odvádí všechny vody z této oblasti do řeky Moravy a kde sama příroda odvěků dává Dačicku charakteristickou tvář západní Moravy, má turista obdivovat „jihočeskou krajinu“. Kuriozita nad kuriozitu, ale zdá se, nezabírá – návštěvnost turistů se nezvedá! Opakuji se, ale musím znovu konstatovat, že toto vše není pouhý omyl, průšvih, zmetek někým nahodile vytvořený – to už je dílo pravé a nefalšované zlovůle vládnoucí arogance! Odmítáme se tvářit, že historie moravského Dačicka začala rokem 1960!
Proto po čtyřech letech opět vstupujeme do krajských voleb. A vůbec nám nejde o křesla v krajském zastupitelstu, naše možnosti známe – nejsme snílci. Jde nám o to, abychom využili právě této velmi vhodné příležitosti k upozornění na všechen ten nehorázný nesmysl, který napomáhá k úpadku území, ve kterém žijeme a kde by v důstojné budoucnosti měli spokojeně žít i naši potomci. A to není pouze náš názor, zcela jasně to potvrzují i odborníci ve svých studiích a rozborech, které se týkají plánování další budoucnosti Dačicka. Mezi všemi riziky, které by mohly vyústit v katastrofu, uvádějí vždy na prvním místě zbytečně nešťastnou polohu Dačicka v Jihočeském kraji! Žijeme v době, kdy se o tom může každý přesvědčit. Jen všudypřítomní amatéři a diletanti uvažují jinak a snaží se z málo čistých pohnutek všechny ty územně správní zrůdičky udržovat při životě. A to za každou cenu!
Jdeme do voleb a poraženi neodejdeme! Naším vítězstvím bude podpora lidí na moravském Dačicku, kteří nám své hlasy opět odevzdají. Stejně jako před čtyřmi roky dostaneme hlasy i v historických jižních Čechách. Jistě, nebude jich mnoho, ale potěší nás, protože i ony pomohou naší věci. A nebudou to hlasy pouze od v Čechách zatoulaných Moravanů. Jistě, právě odtud se opět ozvou i různí „divílci“, kterým nepůjde na rozum, proč se Moravané účastní voleb v Jihočeském kraji. Těm pak naše kandidátka, která se objeví na rodinných stolech všech domácností, něco napoví. Minimálně třeba to, že lidem na moravském území nelze „jihočešství“ jen tak „mírnix týrnix“ direktivně nařídit.
Trackbacks/Pingbacks